Chtěla bych se k nim přiblížit, ale je to daleká cesta - snadno mne z ní něco srazí. Paní Eva si mne moc nevšímá . A tak jako by trochu opatrně - ostražitě - jistě mi to jen tak připadá, jako by se ode mne odtáhla - nechce mne ? Ale mne teď napadá, že kdybych tam přestala chodit - mohlo by jí to ublížit. Přece jen - takové věci by říkat neměla. Vypadá to- jako by se od té doby stáhla do určité oficiality - a to je škoda
A jak mám ráda paní Primářku - celá ta léta se o mne starala a měla se mnou trpělivost.
Tio moje - musíme se rozloučit. Je konec - bylo to v tom dopise - vzali by mi tě.
A já – také budu muset odejít.
Daleko od všech, které mám tak ráda. Daleko od mých nemocných.
Mám před sebou těžký úkol – tak smutný – naposledy budu provázet mně milého člověka na poslední cestě.
Tak hrozně mi všichni chybíte.
Dopsáno 2005
